Po ukončení 2. světové války nastalo mezi zeměmi socialistického a kapitalistického seskupení politické a vojenské napětí, tzv. studená válka. Předpokládalo se, že kdykoliv může vzniknout válečný konflikt – další světová válka, při které by mohly být použity jaderné zbraně.
Evropské země bývalého východního bloku proto uzavřely v roce 1955 Varšavskou smlouvu.
Po vypuknutí Kubánské krize v roce 1962 se vztahy mezi východem a západem zdramatizovaly. Američané začali budovat tajnou komunikační síť na svém východním pobřeží.
To se stalo inspirací pro ruské generály, kteří chtěli stejnou komunikační síť vybudovat ve všech zemích Varšavské smlouvy. Do roku 1968 datujeme zahájení budování přáslavického bunkru, který byl jedním ze sedmi svého druhu na území někdejšího Československa.
Bunkr byl budován armádou. Dokončen a uveden do provozu byl v roce 1976. Vznikl monstrózní objekt, který má dvě nadzemní a čtyři podzemní podlaží. Vybavený byl na tu dobu nejmodernější telekomunikační technikou včetně záložních zdrojů energie. Posádka by uvnitř vydržela bez zásahu zvenčí až deset dní.
1991 – Odsun sovětských vojáků
2001 – Odchod aktivní posádky
Do soukromého vlastnictví se areál bunkru v Přáslavicích u Olomouce dostal v roce 2010. Od té doby prošel a stále prochází proměnou.
2016 – Úplné odtajnění bunkru
V červnu 2022 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. Jedná se o jediný podobný objekt, do jehož útrob se mohou návštěvníci podívat.